Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PL

P12e37t57r 82L23u29k71e15š

18. 1. 2020 22:07

Valtře, opravdu to není tak jednoduché a trochu mi to připomíná ty dva aktivní chlapíky ze Slavností sněženek zvelebující veřejný prostor nápisy "Zahrádkáři Kersku".

Trochu jsem se s problematikou setkal, ač to nebyl žádný hloubový ponor.

Stromy se nedají sázet všude - musíte sázet na svém (obec na obecním)

Musí to být v souladu s územním plánem - je blbost stavět na prázdném pozemku určeném k výstavbě, kde za pár let postaví domy.

Nesmí to být na inženýrských sítích, respektive v ochranném pásmu. Tzn. musíte znát průběh inženýrských sítí.

Vysazení vzrostlých stromů "aby se vydělalo" (cit. textu) - no, běžně se vysazují předpěstované stromy o určitém obvodu kmínku (v 1 m výšky 14-16 cm nebo 16-18 cm).

Cena takové výsadby by s Vašimi výpočty dost pohnula směrem nahoru. Třeba taková doubek jen za stromek cca 4000 korun.

Mimochodem, kdyby se na výsadbu všichni vrhli, stromky neseženou.

Péče po výsadbě - dva roky nestačí, následná péče vyžaduje 5 let. V minulých letech byl problém se suchem, tak jen zalévání představuje docela kovbojku. Dá se to řešit speciálními vaky, které vodu dávkují ke stromku, ale cca jednou týdně je někdo musí naplnit. Bez techniky to nejde (třeba multikára s malou cisternou na vodu).

Stromy se musí prořezávat, vyvazovat (zpravidla tři kůly), chránit před poškozením zvířaty (např. psí podpisy a drápance na kůře), výsadbu v lese neřeším.

Pokud to považujete za PR akci, tak já také. Na druhou stranu asi nebudu vylévat s vaničkou dítě. Pokud se člověk (obec, firma) vykašle na dotace a vezme si výsadbu stromů za své se všemi starostmi okolo, jedině dobře.

0 0
možnosti
Foto

Ty bláho, to je téma, koho taková ptákovina zajímá...... Ovšem lze na to nahlížet i vážně: V ČR byla na začátku kůrovcové kalamity zásoba cca 450 mil m3 smrkového dřeva. Aktuálně odhaduji, že 1/3 porostů je pryč (mrtvá nastojato nebo nuceně vytěžená) a další 1/3 odumře během dalších 2 až 3 let (smrky následně zůstanou jen v některých vyvýšených polohách, např. v jižní části ČM vysočiny už nyní nejsou žádné živé smrky...). Tedy odumře cca 300 mil m3 smrků, pokud je průměrný objem alespoň odrostlého smrku (nad cca 30 až 40 let věku) cca 1 m3, pak je to celkem 300 mil. kusů plnohodnotných vzrostlých stromů. Pokud budou vytěžené plochy zalesněny, bude podle platné legislativy vysázen v nejbližších letech k tomu adekvátní počet malých stromků (no, vynásobme to koeficientem třeba 2 až 4, mladý porost je intenzivní kultura se vším co k tomu patří). Tedy bavíme se o 0,5 až 1 mld. sazenic, co se bude vysazovat v lesích po kůrovcové kalamitě. Proč tedy někdo řeší výsadbu 10 mil. stromů, byť i částečně vzrostlých? Vždyť přece na každé obci dobře vědí, jak pečovat o zeleń tak, aby jim to vyhovovalo. Co tedy taková akce má znamenat? To opravdu někdo plánuje? Jestliže ano a má být na to extra dotační program, pak říkám, bože, co všechno si v tomhle státě ještě necháme líbit?

0 0
možnosti
RP

O správně vysázené stromy správného druhu na správných místech se nemusí starat .Maximálně jim první rok až tři roky udělat místo vyřezáním konkurenčních buď vysokých plevelných rostlin typu kopřivy a ostružiní nebo rovnou nějakých plvelných keřů typu černého bezu či nežádoucího divokého náletu.

Dozajista, pokud má být výsadba efektivní, se budou sázet ty správné druhy správným způsobem a na správných místech. Opečovávat zasazený strom ještě 10 - 20 let po vysázení, taková výsadba opravdu nemá žádnou cenu.

0 0
možnosti
  • Počet článků 20
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1549x
Ing.Valtr Sodomka je technickým garantem APOKS, energetickým specialistou, znalcem v oboru odvodu spalin a technickým ředitelem firmy Messy s.r.o.

Seznam rubrik